Zkrocení zlé ženy - MDB

Výborná inscenace shakespearovské klasiky Městského Divadla Brno, které je na tom podstatně lépe, než NDB.  Krásně sehraný soubor, dobrý moderní překlad, smysl pro humor, minimalistická scéna, inscenace postavená na hereckých výkonech, často i fyzicky náročných, interakce s obecenstvem.

Autor: William Shakespeare
Režie Stano Slovák
Asistent režie Jakub Przebinda
Překlad Jiří Josek
Kostýmy Andrea Kučerová
Dramaturg Klára Latzková,Jan Šotkovský
Scéna Jaroslav Milfajt
Hudba Karel Cón
Pohybová spolupráce Martin Pacek

Battista Minola, bohatý šlechtic Zdeněk Junák
Kateřina, jeho dcera Radka Coufalová
Bianka, její mladší sestra Evelína Kachlířová
Petruccio, Kateřinin nápadník Martin Havelka
Grumio, jeho sluha Alan Novotný
Kurt a dalších pět Petrucciových sluhů, Krejčí a Kloboučník Jaroslav Matějka
Lucenzio, zamilovaný do Bianky Jakub Przebinda
Tranio, Lucenziův sluha Michal Isteník
Biondello, Lucenziův sluha Jakub Uličník
Vincenzio, Lucenziův otec Josef Jurásek
Gremio, Biančin nápadník Tomáš Sagher
Hortenzio, Biančin nápadník Rastislav Gajdoš
Starý pán Jan Apolenář
Vdova Eva Gorčicová

Louskáček (Щелкунчик) - Janáčkovo divadlo

Louskáček na Vánoce - to už je v podstatě rodinná tradice. Co na tom, že druhá část představení je dějově slátanina: kouzlo Vánoc, Čajkovského hudba, balet - co si může člověk víc přát?

Klasické provedení, krásné valčíky, několik hezky provedených duet a sól. A když nakonec Drosselmeyer - v libretu Vasilije Medveděva kouzelník, který se na Štědrý večer ujme malé Kláry - odjíždí s Klárou na saních a rozsévá třpytivý hvězdný prach, přesto že je Louskáček ohraný, vstoupí do koutku oka i ta slzička.

***

Marguerite-André Sechehaye, Diario di una schizofrenica

Testo letto per il corso di psicologia generale di Donato Pavone. E' il racconto steso da Renée, ragazza schizofrenica dotata di notevole intelligenza e grandi capacità di auto-osservazione, curata dalla Sechehaye con il metodo della realizzazione simbolica. Al diario vero e proprio seguono due illuminanti capitoli di interpretazione della Sechehaye, che commenta i punti nodali del decorso della malattia e della guarigione (le fasi di disgregazione dell'io e le fasi di ricostruzione dell'io)

Stupende le descrizioni del senso di irrealtà - la follia è il Paese della Luce, dove tutto è illuminato di una luce fredda, abbagliante, e attraversato da una tensione estrema, quasi elettrica, e le cose sono immense e fredde, lisce e minerali, e le persone sono estranee come automi.

****

A Dangerous Method

Regia: David Cronenberg
Michael Fassbender (Jung), Keira Knightley (Sabina Spielrein), Viggo Mortensen (Freud), Vincent Cassel (Otto Gross).

Film suggerito da Donato Pavone al corso di psicologia generale.
Molto metodico e didascalico, (e poco dangerous), narra la storia (romanzata) della nascita e successiva deteriorazione del rapporto tra Jung e Freud con come catalizzatrice Sabina Spielrein, che da paziente nevrotica e isterica di Jung prima e di Freud dopo diventerà lei stessa psicanalista. Pieno di citazioni freudiane, transfert della Spielrein verso Jung e pochezza di controtransfert di Jung verso la Spielrein, l'unico che domina la scena davvero è Freud (e Gross nella sua fugace apparizione)

***-

Tree of life

Regia di Terrence Malick
Con Brad Pitt, Sean Penn, Joanna Going, Fiona Shaw.
Splendida fotografia di Emmanuel Lubezki

Uno di quei film che lasciano senza parole, e qualsiasi commento, lì per lì a caldo, sembra di troppo.
Il mistero della vita raccontato in flashback e flash forward fra gli anni Cinquanta e il presente, in piccoli frammenti di grande poesia e significato. L'affetto e i limiti di un padre autoritario, che teme il mondo, e la dolcezza di una madre sognatrice. La morte del fratello. L'incanto della musica, del gioco nelle strade del quartiere. Genitori e figli alla ricerca di Dio, di quella fiammella oscillante nel buio, di quell'Essere che rende reale il reale, alla cui presenza, come direbbe Guardini, esistiamo.

*****

Má malá zem

Vracím se k vám
vracím se k vám,
k malým vsím a božím mukám,
u vrat ťukám jako dřív.
Cestou, co znám
vracím se k vám,
přejte mír a klid mým rukám,
vždyť jsem doma, zdráv a živ.
Má malá zem,
plná hloží, plná ran
země boží
kde jak pták svá křídla složím
větrem hnán
Má malá zem,
kterou solí pláč i vzdor,
země polí, řek a hor,
i když stokrát prachem cest
těžký kříž musela nést,
zas a znova bude kvést,
má zem.
Vracím se k vám,
vracím se k vám,
k starým zápražím a chýším
znova slyším hučet splav
Cestou, co znám
vracím se k vám,
zde se zkonejším a ztiším
vždyť jsem doma, živ a zdráv.
Má malá zem,
plná hloží, plná ran
země boží
kde jak pták svá křídla složím
větrem hnán
Má malá zem,
kterou solí pláč i vzdor,
země polí, řek a hor,
i když stokrát prachem cest
těžký kříž musela nést,
zas a znova bude kvést,
má zem
Země malá jako pěst
Má zem

*****
[Ze seriálu Píseň pro Rudolfa III, díl Betlém, 1968. Hudba:  Zdeněk Marat; Text: Zdeněk Borovec]

Jsem pro

Jsem jenom jeden z těch
co chtěli klidně žít
mít svou postel židli skříň
o nic víc a o nic míň

Jsem jenom jeden z těch
co chtěli klidně žít
Pak však přišel rozkaz abych šel
včera přítel dnes už nepřítel
Pušku v ruce kráčet zpívat střílet
všechno na povel

Jsem pro
aby válku ved tento svět
zbraně nesmějí nám zrezivět
tak hleď abys ten svět smet generále
Jsem pro
vždyť být proti nepomůže nic
neboť ten kdo má zbraní víc
má i právo pravdu recht a tak dále

Jsem jenom jeden z těch
co chtěli klidně žít
někdy slzy někdy smích
sem tam dobro sem tam hřích

Jsem jenom jeden z těch
co chtěli klidně žít
jenže dneska na klid není čas
půjdu půjdeš půjdem na rozkaz
z puškou v ruce bránit vlast
a zpívat jak učili nás

Jsem pro
aby válku ved tento svět
zbraně nesmějí nám zrezivět
tak hleď abys ten svět smet generále
Jsem pro
vždyť být proti nepomůže nic
neboť ten kdo má zbraní víc
má i právo pravdu recht a tak dále
a tak dále
a tak dál

*****

[Ze seriálu Píseň pro Rudolfa III, díl Betlém, 1968. Hudba:  Zdeněk Marat; Text: Zdeněk Borovec]