Příběhem o objevení miocenního druhu mloků na tropickém ostrově Čapek vykonstruuje ironický portrét doby jemu současné - třicátých let 20. století: antiutopie komerčního využití pro podvodní práce inteligentních mloků Andrias scheuchzeri , jejich následného rozmnožení a konečného rozepnutí jejich životního prostředí na úkor prostředí lidského je protínána motivy tehdy (a částečně i dnes) nanejvýš aktuálními: růst a požadavky nacistického Německa, hospodářská krize, meze kapitalismu, nacionalistická hnutí v Evropě, zneužití vědeckého výzkumu či přituplý svět hollywoodských hvězd.
Ironie se místy vyhrocuje v satiru, avšak jako podklad zůstává hlavní znepokojující otázka: nedokáže li lidstvo držet pohromadě a chovat se vstřícně ke svým bližním, jaký konec je čeká? K zamyšlení je v tomto smyslu chmurný konec románu: mloci se polidští v takové míře, že začnou vést mezi sebou válku a vzájemně se zničí. Vytlačené lidstvo si může oddychnout, poučit se a vyprávět dalším generacím nový biblický příběh o potopě která jejích vinou málem zničila svět.
***+
No comments:
Post a Comment